Listárna

Fibrotické přestavba tkáně znamená, že zdravá funkční tkáň s normální morfologií je nahrazena vazivovou tkání, která je buď zcela afunkční či jejíž funkčnost je proti zdravé tkáni snížena. Příčinou takovéto přestavby může být např. prodělaný zánět zdravé tkáně. Pokud zmiňujete jemné fibrotické změny, tak lze odhadnout, že význam takovýchto změn je velmi malý či žádný. Je však samozřejmé, že význam takovýchto změn může ovlivnit množství faktorů, které neuvádíte (věk vyšetřované osoby, prodělané onemocnění ledvin, metoda vyšetření ledvin atd. )

Doporučuji se podívat na dotaz a odpověď týkající se MICUG z 17.5.2010 v listárně Nadace.

Zatímco syndrom tenkých membrán je onemocnění mající obvykle velmi dobrou prognózu je Alportův syndrom onemocnění vedoucí velmi často k závažnému postižení funkce ledvin a případně k dalším orgánovým postižením (poruše sluchu aj. ). Histologický obraz syndromu tenkých membrán (při je často prakticky neodlišitelný o počínajících stadií Alportova syndromu. V některých případech může k odlišení napomoci genetické vyšetření (pomocí DNA diagnostiky). Ta je zčásti dostupná i v ČR. Ať již se jedná o jedno či druhé onemocnění a za předpokladu, že dcera je jinak zcela bez klinických projevů, nálezů či obtíží nelze rozumně uplatnit žádné dietní opatření, potravinový doplněk či lázeňskou léčbu - coby prevenci rozvoje ledvinné choroby. Na druhou stranu má smysl aby pravidelně docházela na nefrologické kontroly, kde se bude sledovat funkce ledvin a močové nálezy a měřit krevní tlak - tak, aby se včas zachytil případný rozvoj onemocnění.

Samotný pojem "zmenšená ledvinná pánvička" je sice popis stavu není však diagnózou. Zmenšená ledvinná pánvička může být součásti širšího syndromu, který zahrnuje nejen zmenšení pánvičky, ale i zmenšení celé ledviny. Může se také jednat o komplexnější vývojovou poruchu typu dysplastické ledviny. Vzácně byla popsáno zmenšení ledvinné pánvičky a současná porucha toku moči mezi kalichy a pánvičkou. Ve většině případů se tedy patrně může jednat o vrozené stavy či syndromy, nelze však úplně ani vyloučit pozánětlivý původ tohoto zmenšení pánvičky. Jinými slovy - bez dalších údajů se bohužel nelze o této morfologické odchylce vyjádřit stran závažnosti ani prognózy.

Obecně lze souhlasit s názorem, že u stenózy PUJ se rozhoduje mezi konzervativním přístupem (sledování, případně ATB zajišťovací léčba) a mezi intervenčním přístupem (klasickou pyeloplastickou operací či endourologickým zákrokem - balónkovou dilatací). Pokud jsou rozměry pánvičky v předo-zadním zobrazení větší než 20 mm lze předpokládat potřebu urologické intervence. Pokud dochází k útisku kůry ledvin a redukci její vrstvy, jsou to přídatné argumenty pro intervenci. Na druhou stranu vhodné načasování výkonu není jednoduché a patří do rukou zkušeného dětského urologa. Myslím, že není chybou konzultovat s nálezy jiného dětského urologa a požádat ho o názor.

Je možné, že v rámci stavu, který popisujete (teploty, průjmy, zvracení) a jehož příčina může být různá (pouhá gastroenteritida ale příp. i jiné onemocnění) došlo u vás k zřetelnější ztrátě tekutin (dehydrataci) a tato dehydratace se mohla projevit akutním (přechodným) poškozením funkce ledvin. Takové přechodné poškození funkce ledvin se může projevit sníženou diurézou (sníženým objemem moči), a příp. dalšími komplikacemi. Může se jednat o závažný stav. Doporučuji urychleně kontaktovat lékaře, který musí provést patřičná vyšetření.

Je mi líto, že Vám pravděpodobně nemohu poskytnout žádnou rozumnou informaci či pomoc. Není mi příliš jasné, zda obtíže, které popisujete (krev moči, bolesti v oblasti ledvin otoky) souvisejí či nikoli s chronickým onemocněním ledvin, kterým dle vašich slov trpíte od r. 1964 (??). Pokud jste objednaná na vyšetření CT ledvin, tak toto vyšetření může velmi přesně informovat o morfologických a zčásti i funkčních změnách na ledvinách. Pokud nemáte výrazněji sníženou funkci ledvin (a to se z vašich slov nezdá být pravděpodobné), tak riziko při tomto vyšetření je velmi malé a není třeba se vyšetření obávat. Očekávaný přínos vyšetření však musí vědět především ordinující lékař a vy máte plné právo ho se zeptat na důvod proč toto vyšetření indikoval.

Velikost ledvin se sice může z řady příčin (např. z důvodu zánětu, vývoje cyst apod.) měnit, avšak ve vašem případě bych spíše usuzoval na to, že na vině je ne zcela přesné měření. Je důležité vědět proč je levá ledvina hypofunkční (je však možné, že v této fázi již nebude možné to zpětně zjistit). Dále je také důležité vědět další údaje jak o funkci ledvin (glomerulární filtrace), tak o močovém nálezu (přítomnost bílkovin či krvinek) a také podrobnější informace o hypertenzi. Z hlediska cílových hodnot krevního tlaku se u nemocných se sníženou funkcí ledvin řídíme celkovou proteinurií – pokud je < 1 g/24 hodin, je cílová hodnota TK < 130/80, při proteinurii > 1 g/24 hodin je to TK < 125/75 mmHg. V každém případě bych doporučoval absolvovat nefrologické vyšetření.

V těhotenství může dojít k útlaku vývodných močových cest a k městnání moči (tzv. hydronefróza, resp. urostáza), nejčastěji v pravé ledvině. Rozsah tohoto městnání záleží jednak na morfologii a uložení ledviny a dále na tom, jak jsou plod, resp. děloha zvětšené (čili do značné míry na stupni těhotenství) a jak utiskují vývodný systém ledviny. Do značné míry se tedy jedná o fyziologický stav. Pokud dojde ke značnému městnání, hrozí přechodné či trvalé poškození ledviny a také se výrazně zvyšuje možnost vzniku infekce v ledvině se stagnující močí. Řešením je zavedení stentu do močovodu, který zajistí trvalý a plynulý odtok moči z ledviny. I když je to řešení zásadního charakteru, mohou být samotné zavedení a přítomnost stentu v močovodu také provázeny některými nepříjemnými komplikacemi jako jsou bolestivost, přítomnost krvinek v moči a/či vznikem infekce (jedná se o těleso, které je pro organizmus cizorodé). Posoudit nutno takového opatření musí především urolog ve spolupráci s porodníkem.

Pokud hovoříme o "životnosti" pacientů na dialýze je třeba uvést několi faktů:

Pokud dojde u pacienta k nezvratnému selhání ledvin je třeba mu nahradit funkci vlastních ledvin některou z možných náhradních metod (RRT). Hemodialýza je jednou z možných náhradních metod, peritoneální dialýzou další možností a transplantace ledviny poslední z nich. U značné části pacientů může dojít ke změně těchto metod v průběhu jejich života. Pokud bychom uvažovali o přežívání pacientů na všech těchto metodách dohromady tak je výsledný stav asi následující: z celkového počtu pacientů léčených v Evropě různými metodami RRT přežívá 10 let více než 50% pacientů a 40% i po 15 letech. Přežívání u pacientů léčených transplantací je vyšší než u pacientů léčených hemodialýzou či peritoneální dialýzou.

Závěrem - ztráta (funkce) vlastních ledvin je skutečně bolestivou ztrátou, avšak ztrátou za kterou v současné době nemusí pacient platit svým životem. Náhradní metody RRT jsou do značné míry skutečně schopny nahradit funkci vlastních ledvin, byť ne v naprosto plné míře, či za cenu některých klinických komplikací či jiných obtíží. Mohu potvrdit, že pro mnoho pacientů lze i v této ztížené situaci nalézt poměrně uspokojivý průběh života. Doporučuji kontaktovat lékaře i sestry z dialyzačního střediska, či kontaktovat psychologa zaměřeného na tuto problematiku.