Anémie u nemocí ledvin
Ve zdravých ledvinách se tvoří hormon, tzv. erytropoetin, který je nezbytný pro tvorbu červených krvinek v kostní dřeni. U poškození funkce ledvin z nejrůznějších příčin dochází často také k poruše tvorby tohoto hormonu a následné chudokrevnosti – anémii.
Závažnost anémie závisí na stupni snížení funkce ledvin
Pacienti s normální nebo s lehce sníženou funkcí ledvin mají hodnoty červeného krevního obrazu v rámci normy, pokud nemají anémii z jiných důvodů.
Pacienti s chronickou nedostatečností funkce ledvin pod cca 60 % normy již anémii mívají. Laboratorně se k posouzení anémie nejčastěji používá hodnota červeného krevního barviva, tzv. hemoglobinu. U žen je dolní hranicí normy hodnota hemoglobinu 115 g/l, u mužů 133 g/l.
Někteří pacienti i v pokročilé fázi nedostatečnosti funkce ledvin anemičtí nejsou. Bývá to například u pacientů s polycystickými ledvinami.
Vkaždém případě anémie se musí vyloučit i jiná příčina, než jen nedostatečná tvorba erytropoetinu, aby bylo možno zahájit příslušnou léčbu. Tou je velice nákladná léčba uměle vyráběným lidským erytropoetinem.
Jakými příznaky se může anémie projevovat?
Nejčastějšími příznaky anémie je únavnost, fyzická i psychická nevýkonnost, zimomřivost.
Tyto i jiné příznaky jsou ale nepříliš specifické a mohou být zapříčiněny i jinými stavy. Proto je u pacientů s chronickým onemocněním ledvin sledování krevního obrazu jedním z nezbytných vyšetření.
Jak se anémie vyšetřuje a léčí?
V našich podmínkách se u pacientů nejčastěji vyšetřuje hodnota červeného krevního barviva – hemoglobinu. Kromě toho je ale nezbytné vyšetřit i stav zásob železa v organismu, protože železo je pro tvorbu červených krvinek naprosto nezbytné a při jeho nedostatku by byla léčba erytropoetinem neúčinná. Proto se vyšetřuje ještě tzv. ferritin v krvi nebo saturace transferinu. Posuzování jejich hodnot ale není jednoduché, protože mohou být ovlivněny celou řadou dalších faktorů, např. vysoké hodnoty ferritinu mohou být u zánětů, zhoubných nádorů nebo u onemocnění jater.
Při zjištění nedostatku zásob železa v organismu je třeba dodávat tento prvek buď ve formě tablet, případně kapek, kapslí, nebo se železo aplikuje injekčně. Tento druhý způsob aplikace je obvyklý u pacientů, kteří jsou již léčeni hemodialýzou a injekční aplikace u nich nepředstavuje technický problém. Lék se dá aplikovat do dialyzačních setů a není třeba zvlášť napichovat žílu.
Léčba erytropoetinem se provádí u pacientů, kteří ještě nedocházejí na hemodialýzu, nejčastěji formou podkožních injekcí nebo podobně jako u inzulinu speciálním perem. Pacienti léčení dialýzou mohou dostávat erytropoetin do dialyzačních setů. Podávání erytropoetinu se děje většinou 2–3x týdně.
