Listárna

Vysoké dávky - nad 500mg/m2 - mohou způsobit nefrotoxicitu — mechanizmem precipitace methotrexatu nebo jeho metabolitů v renálních tubulech. Je třeba si uvědomit, že Methotrexat se aktivně vylučuje ledvinami a obecně interferuje s jinými léky, které se vylučují stejným způsobem a to způsobuje zvýšené plazmatické koncentrace methotrexatu. Je také třeba se vyvarovat současného užívání léků s nefrotoxickým potenciálem. Např. nesteroidní antiflogistika mohou poškodit renální clearance methotrexatu a vést k těžké toxicitě. Jako preventivní opatření je doporučován zvýšený přísun tekutin a alkalizace moče na pH 6,5-7,0 perorálním nebo intravenózním podáváním hydrogenuhličitanu sodného (tablety po 625mg 5x denně každé tři hodiny). Je nezbytné, aby následující testy byly prováděny pravidelně v rámci klinického hodnocení a monitorování pacientů léčených methotrexatem: vyšetření moče a sedimentu, funkcí ledvin, a při podávání vysokých dávek i stanovení plazmatických koncentrací methotrexatu. Z hlediska toho zda se jedná o poškození ledvin reverzibilní či trvalé - častěji se jedná o poškození reverzibilní - avšak obojí varianty jsou možné, záleží na řadě konkrétních okolností, které nejsou uvedeny.

Nález plísně na ledvinách je krajně nezvyklý. Pokud se nejedná o omyl (nedorozumění) pak by bylo nejdříve nutné tento nález ověřit z odběrů krve a moči, aby se zjistilo jaký typ mykózy je přítomen a dle výsledku pak nasadit příslušnou (antimykotickou) léčbu.

Vyšetření sérového kreatininu si lze zaplatit samostatně, bez nutnosti mít doporučení praktického lékaře. Např. v odběrovém centru VFN Praha (poliklinika Karlovo náměstí 32) si lze nechat provést odběr s tím, že pacient požádá sestru v odběrovém centru, aby vystavila účet. Podobným způsobem si lze zaplatit i další vyšetření.

Z hlediska početí dítěte lze předpokládat poněkud horší schopnost tvorby spermií u zetě z důvodu užívání řady léků jako např. Imuran a tudíž i pravděpodobně o něco nižší schopnost početí (nelze rozumně definovat o kolik%). Problémem je, že na podkladě dostupných údajů nelze odhadnout na jak dlouho je výše uvedená léčba plánována a tudíž zda má smysl např. posečkat s plánovanou koncepcí na dobu, kdy léčba bude snižována (to se týká především Imuranu a Prednisonu). Nejsou také uvedeny dávky, což je samozřejmě také velmi důležité z hlediska odhadu rizika toxicity těchto léků. Chybí také údaje o věku zetě a o funkci ledvin - obojí se může rovněž odrazit na spermatogenezi. Pokud by byla snaha ještě více upřesnit riziko pro plod z hlediska zetě - asi by bylo nejvhodnější navštívit genetika a poždat o konzultaci před plánovanou koncepcí. Co se týče druhé otázky - jaká je perspektiva zetě z hlediska IgA nefropatie - tak velmi obecně lze uvést, že IgA nefropatie je onemocnění chronické, probíhající roky až desetiletí a u části nemocných může dospět až do stadia chronického selhání ledvin. Existují tzv. faktory negativní prognózy - tedy ukazatele, které mohou naznačit, že onemocnění má závažnější průběh a to jak klinické (především přítomnost hypertenze, vyšší ztráty bílkovi do moči, pokles glomerulární filtrace) tak histologické (sklerotizace glomerulů, tubulointersticia, cév). Srpky epitelové jsou obvykle projevem akutnějších změn, majících povahu nekrotizace glomerulů (ledvinných klubíček), které mohou být podmíněny imunologicky anebo také jinak (např. v důsledku vysokého krevního tlaku). Nasazená imunosupresivní léčba (Imuran, Prednison) má za cíl tyto změny zvrátit či alespoň stabilizovat. K rozumnému posouzení prognózy chybí některé parametry jako je hodnota glomerulární filtrace (či alespoň sérového kreatininu), výše proteinurie, závažnost hypertenze a také dynamika změn (t. j. jak se celá situace vlastně vyvíjí v čase). Není také k dispozici detailnější popis histologie ledvinné tkáně (kolik je epitelových srpků, jak vypadá ostatní tkáň). Na podkladě výše uvedených informací tudíž nelze seriozně odhadnout, zda funkce ledvin zůstane zachována 2-3 roky nebo také 10-20 let či více. K tomu by bylo potřeba poskytnout více informací anebo - asi lépe - navštívit ošetřujícího nefrologa, požádat jej o konzultaci a s ním celou situaci probrat.

Omlouvám se za poněkud opožděnou odpověď. Postup je správný - nejrozumnější je nechat syna vyšetřit na nefrologickém pracovišti. Lze předpokládat, že by nejspíše mohl mít nějakou formu glomerulárního postižení ledvin (tzv. glomerulonefritidu), nelze však vyloučit ani zánětlivou příčinu (infekci), příp. jinou příčinu. Nelze se proto bohužel vyjádřit, zda přítomnost červených krvinek v moči u synu je známkou závažného či nezávažného postižení - to může určit až teprve nefrologické vyšetření (příp. vyšetření u dalších odborníků).

Samozřejmě se ptejte na vše co Vás zajímá. Důležité dotazy budou anonymně zveřejněny na těchto stránkách.

Brožurky jsou k dostání v ordinacích.