Listárna

Přítomnost stentu skutečně ve většině případů probíhá bez komplikací a pouze v menším počtu případů se přítomnost stentu projevuje menším tlakem či bolestí v bedru a/či únikem menšího množství krve do moči. Nejčastějšími problémy mohou dislokace stentu, infekce a blokáda stentu usazeninami.

Ačkoli existují určité statistické údaje o tom, jak jsou snášeny ureterální stenty, resp. jak často a v jaké intenzitě jsou přítomny příznaky či komplikace spojené s těmito stenty, mohou být individuální situace a zkušenost od "průměrného průběhu" samozřejmě odlišné.

I když vím, že to není jednoduché, doporučuji využít svého práva a probrat své obtíže s urologem. Pouze on zná různé podstatné detaily vašeho stavu a může posoudit, zda je průběh léčby odpovídající.

Doporučuji odkaz:

http://www.nefrologie.eu/cgi-bin/main/read.cgi?page=vyzivove_tabulky

U pacientky byla odstraněna stenoóza (zúžení) močové trubice, která bránila plynulému odtoku moči. Dále je přítomna vrozená anomálie, při níž je ledvina protažena do délky a má dvě pánvičky umístěné nad sebou. Vlevo rovněž pacientka prodělala akutní zánět ledviny. Je přítomna poměrně značná funkční symetrie obou ledvin. Domnívám se, že tento stav nevzbuzuje a priori výrazné zdravotní obavy, avšak předpokládám, že zdvojený systém vlevo může být i v budoucnu určitou predispozicí pro recidivy močové infekce či zánětu ledviny (pyelonefritidy). Je vhodná pečlivá dispenzární péče (dětská nefrologie).

Přítomnost stentu nepředstavuje pro pacienta obvykle větší nároky či obtíže. U části pacientů se však přítomnost stentu může projevit menším tlakem či bolestí v bedru a/či únikem menšího množství krve do moči. Nejčastějšími problémy mohou dislokace stentu, infekce a blokáda stentu usazeninami. Co se týká odstranění stentu tak v případě, že je přítomno připojné vlákno (které pak vyúsťuje z močové trubice) lze toto vlákno a stent odstranit tahem. Pokud přídatné vlákno není součástí stentu tak ureter odstraní urolog cystoskopicky.

viz též: en. wikipedia. org/wiki/Ureteric_stent

Pokud se u plodu zobrazuje zvětšený močový měchýř a přitom jiné abnormity močového traktu nejsou pozorovány lze uvažovat např. o tom, že odtok moči z měchýře je narušen vrozenou překážkou. Takovou obstrukci mohou tvořit např. chlopně zadní uretry (u chlapců). Jsou však možné i jiné příčiny zvětšení měchýře, takže je třeba po porodu provést podrobnější vyšetření.

Kalcifikace v prostatě obvykle nemívají klinický význam. Při pravidelných kontrolách prostaty je vhodné sledovat vývoj a rozsah kalcifikací, avšak intervenovat nebývá třeba.

Sled událostí, který popisujete (t. j. tonsilitida s přítomností Streptokoka A. . latence. . vznik hematurie a ev. dalších projevů - bílkoviny v moči, vysokého krevního tlaku, pokles funkce ledvin, oroků aj. ) je typický pro tzv. akutní glomerulonefritidu. Doporučuji důrazně konzultovat nefrologa.

V rámci percentilových grafů bylo vymezeno pásmo, ve kterém je hodnota parametru považována za normální (např. hmotnost dítěte odpovídající jeho věku a pohlaví). Toto pásmo tzv. „širší normy“ je nejčastěji vymezováno 3.-97. (podle některých autorů mezi 2.-98., nebo dokonce 5. -95. ) percentilem. To znamená, že 94 % (resp. 96 nebo 90 %) dětí v daném věku a pohlaví se nachází v tomto intervalu. Pásmo mezi 25.-75. percentilem, v němž se nachází hodnoty poloviny všech dětí, je „pásmem středních hodnot“, zcela průměrnou hodnotou je pak 50. percentil.

Toto vysvětlení je převzato z odkazu: http://www.vyzivadeti.cz/poradenstvi/jak-sledovat-vyvoj-ditete.html

Zatím nelze jednoznačně posoudit jak se bude vývoj obou ledvin a zvl. levé vyvíjet. Asymetrie ve velikosti a zvl. funkční schopnosti obou ledvin je však poměrně značný - v neprospěch levé ledviny. Nedostatečný vývoj - hypoplasie - levé ledviny je jistě nemilým nálezem, ale i kdyby se v budoucnu ukázalo, že se její vývoj bude odvíjet jen málo, tak pokud bude růst a funkčnost pravé ledviny v mezích normy, bude to pro další potřeby organizmu naprosto dostačující.

Resekce ledviny znamená odstranění (odříznutí) části ledviny a následné ošetření řezné plochy. Resekce se nejčastěji používá k odstranění menších, dobře přístupných zhoubných nádorů ledvin. V některých případech lze tento výkon provést u nenádorových onemocnění ledvin. Resekce mohou být provedeny klasickou - otevřenou- cestou či nověji také laparoskopicky. Délka řezu závisí do značné míry na rozsahu odstraněné ledviny - (odhadem kolem 10cm). Co se týká doby operace, tak opět tato délka bude záviset na různých faktorech ale zvláště na náročnosti operace (jedná se tumor?, jeho velikost?, umístění?, cévní zásobení? apod. ). Délka náročných operací se může počítat na hodiny. U laparoskopických operací Průměrný čas operace byl v jedníé práci uveden průměrný čas : 110 ± 29 (50 až 180) minut Rekonvalesce - v případě nekomplikovaného průběhu cca 2 týdny.

Z toho co uvádíte nelze určit jakým onemocněním ledvin vaše dcera trpí, ani zda se jedná o skutečně závažný stav, vyžadující dialyzační léčbu. Jediný rozumný přístup je, aby vyhledala nefrologa, který ji přesně sdělí, o jaké onemocnění ledvin se jedná a doporučí ji příslušnou léčbu.