Listárna

Hydronefróza 3. stupně, u které není zřetelná obstrukce se může upravit vývojem dítěte spontánně. Pokud je přítomna překážka - obstrukce, je více pravděpodobné, že bude nutná operace. Z toho co uvádíte, není zřejmé, zda byl výsledek MAG3 normální či nikoli. Vyšetření MAG3 s furosemidem může upřesnit zda je přítomna překážka odtoku a lokalizaci této překážky. Pokud vyšetření svědčilo pro překážku je patrně na místě spíše intervenční přístup než vyčkvávací postoj. Domnívám se, že by bylo namístě se zeptat urologů na důvody proč volí přístup - okamžitou operaci.

Ledvinná cysta představuje útvar charakteru dutiny, jejíž stěny jsou lemovány epitelem a které jsou často naplněny tekutinou různého složení. Vyskytují se v různých částech ledvin (kůže či dřeni), mohou být solitární či mnohočetné a mohou mít různý původ. V případech solitárních cyst se jedná obvykle o útvar, který vzniká v důsledku degenerativních změn, často se vyskytují především u starších osob. Nejčastěji nepředstavuje přítomnost solitární cysty žádné nebezpečí a klinicky se nijak neprojevuje. V ojedinělých případech může i u prosté cysty dojít ke krvácení do cysty, či může dojít k infekci a zánětu v cystě. U některých cyst je buď jejich růst abnormálně rychlý, či jejich tvar, případně jejich obsah nezvyklý, takže mohou jevit jako cysty atypické a těm je třeba věnovat zvýšenou pozornost - především z toho důvodu, aby se za tímto obrazem neskrýval ledvinný tumor. To je samozřejmě zvláště důležité v případě, že byl zhoubný tumor v minulosti již diagnostikován. Je proto třeba takouvoto cystu sledovat a případně konzultovat s urology.

Obě ledviny se vyvíjejí u plodu a v dětském věku jako 2 značně symetrické orgány, mající obvykle obdobnou velikost. To lze dokumentovat na podkladě některých pozorování, kdy lékaři sledovali vývoj u dětí na obou ledvinách ultrazvukem v určitých pravidelných intervalech. Pokud je přítomna výraznější asymetrie při vývoji ledvin tak je určité podezření, že zmenšená ledvina by mohla být postiženou nějakou vývojovou poruchou (např. dysplazií). Samozřejmě lze předpokládat, že při zmenšení jedné ledviny dochází i ke snížení její funkční kapacity. Je správné, že bude vaše dcera kontrolně vyšetřena UZ. Pokud bude zmenšení ledviny prokazatelné, je třeba pátrat po příčině tohoto zmenšení. Neuvádíte nakolik je pravá ledvina zmenšená proti levé a navíc není zřejmé jak se bude nadále vyvíjet růst obou ledvin, takže se v tuto chvíli nelze vyjádřit o závažnosti tohoto stavu.

Parenchym ledvin dosahuje za normálních podmínek obvykle šíře nejméně 13-15 mm. Dostatečná šíře parenchymu je nutná pro normální funkci ledvin. Pokud je zúžení parenchymu opravdu velmi závažné, projevuje se toto zůžení abnormálními hodnotami glomerulární filtrace. V běžné praxi lze tuto funkční poruchu prokázat buď sníženou hodnotou klírense kreatininu či zvýšenou hodnotou sérového kreatininu. Pokud zůžení parnechymu není příliš závažné, nemusí se bezprostředně projevit nijak. Znamená však že funkční kapacita ledvin je patrně poněkud snížená a tato snížená kapacieta se pak může negativně projevit v budoucnu. Zda se to projeví v odstupu let či desetiletí závisí na tom k jak velkému zůžení parenchymu došlo, v jakém časovém intervalu a také na podkladě jakého onemocnění ledvin k němu došlo. Na redukci parenchymu se může uplatnit velké množství chronických onemocněních ledvin, přičemž řada z nich probíhá asymptomaticky čili bezpříznakově. Závěrem: pokud nejsou přítomny jiné morfologické změny na ledvinách lze obtížně posoudit původ, trvání a prognózu takto užší vrstvy funkční tkáně ledvin. Je správné, abyste alespoň jednorázově byla vyšetřena na nefrologické ambulanci, kde by měly být prokázány či vyloučeny další projevy chronického onemocnění ledvin (např. zvýšený krevní tlak, přítomnost bílkoviny či červených krvinek v moči a zvýšené hodnoty sérového kreatininu či snížené hodnoty klírense kreatininu). Pokud budou výsledky funkčních testů v mezích normy (hodnoty sérového kreatininu, glomerulární filtrace) tak to bude svědčit ve prospěch spíše příznivého stavu. V každém případě je třeba si uvědomit, že pokud již je jednou parenchym ledvin redukován (at již byla příčina redukce jakákoli a také doba trvání nemoci, která k jeho redukci vedla jakkoli dlouhá) nelze očekávat opětovnou úpravu stavu k normě (tedy opětovný nárůst parenchymu do normální šíře).

Předpokládám, že byla diagnostikována multicystická dysplazie ledvin (resp. levé ledviny). Dovoluji si zopakovat odpověď kterou jsem dal na obdobný dotaz před 2 týdny :

Multicystická dysplázie může postihnout jednu ledvinu, výjimečně obě. Ledvina může být postižena v celém rozsahu či jen částečně. Často ledvina ztrácí svou typický tvar. Jedná se o vývojovou vadu, obvykle nedědičnou. Nezřídka nelze vyloučit možnou přítomností dalších vývojových abnormit na močovém traktu, to je třeba vyloučit podrobným vyšetřením po narození dítěte. Prognosticky lze bohužel spíše předpokládat, že funkce postižené ledviny bude v různě velké míry snížená či ledvina nebude pracovat vůbec. V současné době není k dispozici metoda či léčebný prostředek, kterým stav zvrátit. Je však třeba současně dodat, že jedna ledvina je k naprosto normálnímu životu dostačující. Další vývoj dítěte by nutně nemusil být touto vrozenou vývojovou vadou významněji ovlivněn. V otázce nutnosti odstranění multicystické ledviny není úplné jednoty - dříve se vcelku rutinně odstraňovala, dnes je nezřídka příklon ke konzervativnímu přístupu (sledování, antibiotická léčba) s tím, že afunkční ledviny mívají tendenci ke spontánnímu svrášťování.

Důležité je vědět kam přesně byl stent zaveden (skutečně do močové trubice ? či spíše do močovodu? ) a z jakého důvodu. Zavedením stentu do močovodu, lze zajistit trvalý a plynulý odtok moči z ledviny. Přítomnost stentu v močovodu může být provázena některými nepříjemnými komplikacemi jako jsou bolestivost, přítomnost krvinek v moči a/či vznikem infekce. Proto je třeba omezit přítomnost stentu na co nejkratší dobu.

Ano je skutečně možné, že pánvička, která se jevila v prenatálním období rozšířená má nyní normální tvar. Samotné rozšíření pánvičky může být způsobeno různými příčinami a mechanizmy, z nichž některé mohou v průběhu vývoje organizmu odeznít a tím se může normalizovat i samotný obraz pánvičky. Patrně by bylo vhodné alespoň v nejbližších letech provést kontrolní ultrazvukové vyšetření.

Obtíže, které popisujete mohou, avšak nemusí souviset s poškozením ledvin. Pokud bychom chtěli vyloučit závažnější poškození ledvin je třeba vyšetřit krev a moč a případně provést alespoň ultrazvukové vyšetření ledvin. Nejrozumějším přístupem by patrně bylo, abyste vyhledala nejbližšího nefrologa či urologa (i případně bez doporučení praktického lékaře) a požádala o vyšetření. Bylo by to vhodnější než si nechat provést vyšetření, kdy budete obtížně interpretovat výsledky.

Hydronefrózu oboustrannou může způsobovat několik příčin, které jsou vesměs spojeny s určitou překážkou volnému odtoku moči ledvinami. Tato překážka může mít různou povahu a také různou lokalizaci. Oboustrannou hydronefrózou se může projevit např. oboustranný veziko-ureterálním reflux (VUR) - kde je překážka lokalizována až v oblasti vústění močovodů do močového měchýře. V takovémto případě by se rozšíření dutého systému týkalo rovněž močovodů. Další možnou příčinou oboustranné hydronefrózy je zůžení v oblasti pyeloureterálního spojení. Tato stenóza může být způsobena abnormálním vývojem hladké svaloviny močovodu či dalšími mechanizmy. Pro stanovení závažnosti hydronefrózy je tedy klíčové stanovit přesně příčinu hydronefrózy. Teprve poté je možné se vyjádřit o prognóze a také o možnostech řešení (konzervativní versus intervenční-chirurgické). Velká řada hydronefróz může vymizet v důsledku přirozeného vývoje organizmu.

Multicystická dysplázie může postihnout jednu ledvinu, výjimečně obě. Ledvina může být postižena v celém rozsahu či jen částečně. Často ledvina ztrácí svou typický tvar. Jedná se o vývojovou vadu, obvykle nedědičnou. Nelze vyloučit možnou přítomností dalších vývojových abnormit na močovém traktu, to je třeba vyloučit podrobným vyšetřením po narození dítěte. Prognosticky lze bohužel spíše předpokládat, že funkce postižené ledviny bude v různě velké míry snížená či ledvina nebude pracovat vůbec. V současné době není k dispozici metoda či léčebný prostředek, kterým stav zvrátit. Je však třeba současně dodat, že jedna ledvina je k naprosto normálnímu životu dostačující. Další vývoj dítěte by nutně nemusil být touto vrozenou vývojovou vadou významněji ovlivněn. V otázce nutnosti odstranění multicystické ledviny není úplné jednoty - dříve se vcelku rutinně odstraňovala, dnes je nezřídka příklon ke konzervativnímu přístupu (sledování, antibiotická léčba) s tím, že afunkční ledviny mívají tendenci ke spontánnímu svrášťování.