Listárna

Jednostranná ageneze v naprosté většině případů nepředstavuje zvýšené riziko vzniku obdobné vrozené vývojové vady pro potomky. Pokud chcete být udělat maximum tak se s manželem domluvte, aby podstoupil genetické vyšetření (resp. genetickou konzultaci).

Souhlasím s tím, že by bylo patrně vhodné znovu posoudit, zda je větší riziko mít zavedený stent, jehož přítomnost je očividně spojena se značnými klinickými obtížemi (včetně rizika vzniku močové infekce), či stent nemít a riskovat vznik recidivy pyelonefritidy. Toto posouzení však vyžaduje znalost konkrétních podrobností, které může znát především ošetřující urolog (závažnost prodělané pyelonefritidy, přítomnost či absence určitého stupně obstrukce v pravé ledvině apod. ).

Obdobných dotazů je skutečně velmi mnoho, takže si dovoluji zopakovat svou odpověd na prakticky totožný dotaz z 5/2010:

Dilatace pánvičky je jedním z častých patologických nálezů při ultrazvukovém vyšetření ledvin u plodu. V případě vašeho miminka se jedná o relativně hraniční nález - dle různých norem se za dilataci považuje buď velikost pánvičky nad 3 mm ve 2. trimestru či nad 5 mm bez ohledu na fázi těhotenství.

Důvodů rozšíření - dilatacie - pánvičky může být více, nicméně jednou z častých příčin bývá některá z vrozených vývojových vad, např. typu stenózy pyeloureterálního spojení. (stenóza může způsobit, že moč z ledviny neodtéká plynule, městná před překážkou a způsobuje dilataci) či vezikoureterálního refluxu. Důležité je zjistit přesný typ vrozené poruchy, která je odpovědná za rozšíření. Následně pak je třeba posoudit optimální postup - buď tzv. konzervativní (vyčkávání, sledování, medikamentózní léčba) či korekce vrozené vývojové vady operativně. Nyní však příliš brzy na to, aby bylo možno se definitivně vyjádřit k závažnosti stavu či dalšímu vývoji.

FSL - předpokládám, že je zkratkou pro funkční scintigrafii ledvin. Ta představuje izotopovou metodu, kdy po injekci určité látky s navázaným izotopem do žily, je následně snímán průtok této látky ledvinou a do moči, čímž lze posoudit funkci obou ledvin. Endoskopie (= cystoskopie) představuje optické vyšetření močového měchýře průnikem cystoskopem přes močovou trubici. Kalibrace uretry je vyšetření průchodnosti močové trubice a vyloučení striktury.

Nelze patrně vyloučit, že se jedná o závažnější stav, avšak údajů, které uvádíte je příliš málo, aby se rozumně na dálku dal stav zasvěceně posoudit. Jedná se o to, že není jasné vícero faktů - např. proč ledvina krvácela (je dosti nezvyklé, že se provádí nefrektomie pro krvácení), dále jaká byla funkce obou ledvin dohromady před nefrektomií a případně jaká je funkce zbylé ledviny (měří se hodnotou sérového kreatininu či glomerulární filtrací), dále kdy začal krevní tlak stoupat a jaké vlastně léky berete, a v jakých dávkách. Dále zda bylo u zbylé ledviny provedeno vyšetření přívodné tepny (k vyloučení stenózy)...Navíc je třeba také vědět další údaje o zdravotním stavu, které s tím ev. mohou souviset. Je povinností nefrologa, aby vám sdělil, co si o dané situaci myslí a pokusil se navrhnul další postup. V každém případě je nutné urychleně dosáhnout snížení tlaku na rozumné hodnoty (což by znamenalo blížit se hodnotám 120/70-80), jinak hrozí poškození zbylé ledviny.

U vaší dcery je přítomná porucha umístění ledviny, tzv. ektopie. Závažnost ektopie záleží do značné míry na tom, zda je ektopie jedinou abnormitou postihující ledvinu, či zda je ektopie spojena s dalšími vrozenými urologickými abnormitami (mohou se týkat krevního zásobení ledviny, přítomnosti tzv. vezikoureterálního refluxu, dysplazie aj. ). Pokud je ektopie zjištěna náhodně (při ultrazvuku), tak je pravděpodobnější varianta první, tzn. že se bude jednat o příznivý nález, který nemusí vést ke klinickým projevům či nemusí být spojena s poškozením ledviny. Jednou z nejčastějším klinických komplikací může být skutečně infekce močových cest, která se může objevit kdykoli v průběhu vývoje dcerky. Pokud by dcera byla zcela bez obtíží, tak se mi uvedený postup zdá přiměřený. Pokud by byl sebemenší náznak obtíží, které by mohly naznačovat souvislost s močovou infekcí (nejen teploty, ale i např. změny barvy moči apod. ), tak by bylo vhodné podrobnější vyšetření.

Začnu od zadu - prokázat kámen zobrazovací metodou lze obvykle přesněji než ultrazvukem pomocí computerové tomografie (CT). Dále je možno dodat, že v terénu cystických ledvin se některé útvary (včetně kamenů) prokazují ultrazvukem hůře než v terénu ledvin bez cyst. Pokud není kámen zablokován v dutém systému, tak se jeho poloha může měnit. Domnívám se, že plánované zákroky - punkce cysty + PEK - mohou vyřešit útlak dutého systému cystou a kamenem.

Pokud máte akutní zánět ledviny, tak lze nejspíše očekávat, že infekční původce bude uropatogen ze skupiny tzv. gramengativních bakterií (nejspíše koliformních). Na tuto skupinu bakterií patří k poměrně dobře účinným antibiotikům tzv. fluorochinolinová antibiotika. Augmentin patří v tomto směru k antibiotikům širokospektrým, na která jsou výše uvedené mikrobi více rezistentní než na fluorochinolony (tzn. Augmentin a podobná ATB jsou méně účinná). Jinými slovy - v léčbě akutní pyelonefritidy lze nahradit Augmentin účinnějším antibiotikem, které lze podávat v tbl. podobě.

Pokud byla vaše dcera odeslána k vyšetření z důvodu výskytu cyst v rodině, tak se nejspíše ve vaší rodině vyskytuje polycystická choroba ledvin (autozomálně dominantního či recesivního typu). Ultrazvukovým vyšetřením lze přítomnost této choroby prokázat tím, že se prokáží cysty ve tkáni ledvin. V nálezu, který uvádíte, není zmínka o cystách, takže nález spíše svědčí pro nepřítomnost polycystické choroby.

Urologům se nepodařilo odstranit drobný konkrement z ledviny z důvodu přítomnosti zúžení (stenosy) pravého ureteru. Příčina stenosy není patrně jasná. Je poměrně běžným postupem, že se jako dočasné opatření k zachování volné průchodnosti ureteru (a případně pro zhojení stenosy) ponechá zavedený ureterální stent. K řešení striktury ureteru a odstranění konkrementu slouží další postup - ureterorenoskopie. Další podrobnosti viz např. odkaz: www.internimedicina.cz/pdfs/int/2003/01/15.?pdf.

Ačkoli je často ureterální stent snášen relativně dobře, může (také nezřídka) být jeho přítomnost provázena některými klinickými obtížemi (hematurie, infekce, bolesti, dislokace a některé další). Je obtížně posoudit, z čeho vaše některé obtíže pramení (viz otok v obličeji a vyrážka) - zda z terapie antibiotiky, či jsou - li jiného původu. Je třeba na obtíže upozornit především na urologa, který vás ošetřuje.