Listárna

Pokud má vaše manželka hypoplazii pravé ledviny, tak předpokladám, že funkce této hypoplastické ledviny je buď významně snížená či ledvina je afunkční. Tím pádem je klíčové, zda levá ledvina je zdravá - pokud ano, bude funkce této jedné ledviny zcela dostatečná pro organizmus. Hypoplastickou ledvinu je vhodné v určitých intervalech kontrolovat ultrazvukově. Není úplné jednoty v tom, zda je třeba či nikoli takovou hypoplastickou (a afunkční) ledvinu odstranit - pokud nečiní klinické obtíže (např. není zdrojem infekce), tak je možno volit konzervativní postoj.

Ovlivnit osud pravé ledviny můžete jen velmi omezeně. Má smysl omezit příjem NaCl v dietě, dostatečný příjem tekutin, patrně i mírně redukovat příjem bílkovin (zvl. živočišných), pravidelně kontrolovat tlak. To vše platí pro situaci, kdy celková funkce obou ledvin dohromady (která se hodnotí např. dle sérových koncentrací kreatininu či dle klírense kreatininu) je víceméně normální či jen lehce zhoršená. Důležité je si uvědomit, že nelze působit (např. dietně či léky) izolovaně na jednu ledvinu - pouze na obě. Pokud by celková funkce obou ledvin dohromady byla výrazně zhoršená, platila by různá dietní omezení, která jsou odstupňovaná dle závažnosti zhoršení funkce ledvin.

Nepíšete důvod pro, který byla nefrektomie provedena, což může či také nemusí být podstatné. Pokud by např. byla provedena nefrektomie pro zhoubný nádor, pak je třeba pravidelně provádět kontroly zaměřené na možnou recidivu tumoru. Pokud byla nefrektomie provedena z jiných důvodů, tak je situace samozřejmě podstatně jednodušší. Pokud byl pooperační průběh nekomplikovaný, tak by nefrektomie do budoucna nemusela prakticky znamenat téměř žádné omezení, jelikož jedna zdravá ledvina dostatečně zabezpečuje ledvinné funkce. Jsou jedinci, kteří se narodí pouze s jednou funkční ledvinou a po celý život to nevědí a jedna ledvina jim slouží dostatečně. Je tedy třeba spíše dbát zvýšeně na to, aby nedošlo k zbytečnému poškození zbylé ledviny - za různých zátěžových situací (těhotenství, užívání léků, náročné sporty apod. ). Je také vhodné v určitých intervalech funkci zbylé ledviny přešetřit (laboratorně, ultrazvukově).

V této situaci můžete osud pravé ledviny ovlivnit opravdu jen velmi omezeně. Má smysl omezit příjem NaCl v dietě, dostatečný příjem tekutin, patrně i mírně redukovat příjem bílkovin (zvl. živočišných), pravidelně kontrolovat tlak.

Boariho plastika s reimplantací ureteru je prováděna v případě striktury (distálního) ureteru např. v případě poškození při gynekol. rozsáhlejší operaci. Podrobnosti takového zákroku můžete nalézt např. v odkazu:

www.urologiepropraxi.cz/savepdfs/uro/2005/?03/07.pdf

Jelikož poškození ureteru po operaci nebylo u vás patrně relativně dlouho rozpoznáno, došlo nejspíše k poškození funkční tkáně pravé ledviny. 15% celkové funkce (obou) ledvin je opravdu poměrně malý podíl na celkové funkci, nicméně není podíl natolik malý, aby se bez hlubšího rozmyslu měla indikovat pravostranná nefrektomie. Je potřeba vzít v potaz více faktorů: jaká je celková glomerulární filtrace - čili funkce ledvin (určuje se dle klírense kreatininu), tzn. je-li v normě či nikoli, dále jak vypadá funkční tkáň pravé ledviny - předpokládám, že bude výrazněji ztenčena, konečně jak velké je riziko operace ve vašem konkrétním případě. Dop. konzultaci na pracovišti typu Urol. klin. VFN v Praze, ale samozřejmě podobných pracovišt je více.

Pokud se jedná o dilataci dutého systému ledviny, aniž by byl současně rozšířen močovod (alespoň dle ultrazvuku se nezdá být rozšířen), lze nejspíše uvažovat o zúžení přechodu pánvičky do močovodu, anomálie odstupu močovodu nebo křížení močovodu s nadpočetnou cévou. Většinu těchto poruch lze odstranit chirurgickou intervencí.

Průkaz vezikoureterálního refluxu (VUR) a určení jeho stupně se standardně provádí pomocí MCUG. Jedná se o vyšetření velmi přínosné, avšak přece jen poněkud náročnější pro vyšetřované dítě. Umožňuje posoudit zda se rozsah VUR mění či nikoli. Stupeň VUR a pravděpodobnost močové infekce spolu však nemusí nutně korelovat. Samozřejmě pokud by VUR výrazně progredoval bylo by možné či vhodné uvažovat o změně léčby (endoskopické či jiné). Myslím, že by bylo nejrozumnější s ošetřujícím lékařem pohovořit, sdělit vaše obavy a zeptat se ho na jeho plán léčby do budoucna - včetně toho kdy předpokládá provést kontrolní MCUG (a ev. další vyšetření jako např. DMSA).

Pokud se ptáte na to, jaké jsou zkušenosti s těhotenstvím v pravidelném dialyzačním léčení v ČR, tak je možno říci, že byly popsány ojedinělé případy. Jeden z takových případů úspěšného těhotenství v ČR byl popsán v r. 2008 - viz odkaz: www.fresenius.cz/TiskovaZprava.aspx?zprava=?4590&archiv=0

Obšírnější informaci se pak můžete dozvědět na odkazu:

www.nefrol.cz/resources/upload/data/217_PN_?1-2010.pdf

Velmi obecně lze tedy uvést, že otěhotnění a úspěšné donošení těhotenství u pacientky v dialyzačním léčení je poměrně vzácnou situací, nikoli však nemožnou. Domnívám se, že pokud byste měla snahu a touhu otěhotnět, bylo by potřeba tuto věc velmi podrobně probrat s lékaři dialyzačního střediska a gynekology.

Pokud máte na mysli dilataci ureteru v rámci vezikoureterálního refluxu (VUR), tak v zásadě u VUR přicházejí v úvahu přístupy:

*konzervativní,

*chirurgický - klasický (otevřená operace), který je indikován v současné době spíše vyjimečně a to u nejvyšších stupňů vezikoureterálních refluxů,

*endoskopické operace (endoskopická aplikace partikulí (např. derivát kyseliny hyaluronové - Deflux) podslizničně na úrovní svěrače. Endoskopicky můžeme postupovat podobně jako při konservativním postupu u nižších a středních stupňů vezikoureterálních refluxů, které jsou provázeny alespoň jednou atakou akutní pyelonefritidy.

*laparoskopické výkony

Je nepochybné, že u vaší dcerky, byla v minulosti přítomna zvýšená predispozice ke vzniku močových infekcí (z důvodu cyst a ureterokély). Tyto faktory sice byly odstraněny, to však bohužel vždy nemusí zaručit, že se infekce nebjeví znovu. Je třeba pátrat po dalších možných okolnostech podmiňujících opakovaný vznik močové infekce.