Listárna

Obecně má být během léčby Sumetrolimem zajištěn odpovídající příjem alespoň 1,5 litru tekutin z důvodu vyvarování se krystalurii (viz příbalový leták). Toto doporučení není blíže specifikováno dle věku či hmotnosti.

Z hlediska nutnosti ATB zajišťovací léčby (po dobu 3 měsíců) - je možno uvést, že nejsou jednoznačné důkazy o efektu dlouhodobé zajištovací ATB léčby po 1 epizodě močové infekce, resp. zánětu ledvin (v porovnání s dětmi, kterým takováto zajištovací tereapie nebyla podávána).

Vyobrazení operace lze získat v článku: Seseke F, Strauss A, Seseke S, Zappel H, Ringert RH, Zöller G. [Long-term experience with Cohen ureteral reimplantation in bilateral vesicoureteral reflux

in childhood]. Urologe A. 2006 Jul;45 (7) :852-7.

Stručný popis operace je např. na www.fnplzen.cz/data/prac/Bory/urol/pacienti/?metody.html.

Velmi stručně řečeno spočívá princip operace v disekci ("vyříznutí") močovodů z močového měchýřů a poté v jejich novém umístění (zkříženě) do nově vytvořených tunelů v močovém měchýři.

Pokud se u plodu zobrazuje zvětšený močový měchýř a přitom jiné abnormity močového traktu nejsou pozorovány lze uvažovat např. o tom, že odtok moči z měchýře je narušen vrozenou překážkou. Takovou obstrukci mohou tvořit např. chlopně zadní uretry (u chlapců). Jsou však možné i jiné příčiny zvětšení měchýře, takže je provést podrobnější vyšetření (obvykle po porodu). Amniocentéza s odběrem plodové vody a jejím vyšetřením je v současné době poměrně bezpečná metoda umožňující vyloučit některé vrozené abnormity plodu (zvl. chromozomální poruchy). Pokud je u plodu přítomna vývojová vada (např. typu megvesiky) je snaha vyloučit, že se nejedná o součást širšího vrozeného vývojového postižení plodu.

Za předpokladu, že příčinou oboustranné hydronefrózy u Vašeho prvního syna je vezikoureterální reflux, lze předpokládát, že i u dalšího Vašeho potomka bude poněkud vyšší riziko vývoje vezikoureterálního refluxu. Toto riziko nelze dobře kvantifikovat. Jedná se totiž o tzv. familiální výskyt, což ve stručnosti znamená, že sice určitá dědičná predispozice pro vznik vezikoureterálního refluxu se může v rodině přenášet, avšak tato predispozice nemá nejspíše povahu genetické informace předávané formou 1 silného genu, který by bylo možno určit a popsat. Pravděpodobnost vzniku refluxu u sourozenců dítěte postiženého refluxem se udává v rozmezí 27- 45%.

Dne 21.10. a dne 23.10.2010 jsem odpovídal na vaše dotazy týkající se hydronefrozy pravé ledviny. Nyní - po cca 4 měsících od zavedení nefrostomie je možné posoudit zda došlo či nikoli ke změně funkce pravé ledviny. K tomuto posouzení v zásadě dostačuje scintigrafické vyšetření.

V současné době se jedná o nálezy, jejichž závažnost do budoucna nelze přesněji odhadnout. Lze očekávat, že funkce levé ledviny bude pravděpodobně poněkud nižší než funkce pravé ledviny. Dilatace KPS se zdá být nepříliš vyjádřená, může dojít k úpravě. Bude třeba syna sledovat a podrobněji vyšetřit, zjistit příčinu dilatace.

Co se týká Sumetrolimu tak Sumetrolim je nejběžnější antibiotikum (či chemoterapeutikum) užívané v prevenci infekcí močových cest u dětí, zvl. v případě vrozených abnormit. Je to

baktericidní širokospektré chemoterapeutikum, kombinace sulfamethoxazolu a trimethoprimu. Většina běžných uropatogenů, včetně E. coli, je na Sumetrolim citlivá. Samozřejmě, pokud se přes preventivní léčbu Sumetrolimem močová infekce projevila (a to opakovaně), tak je pravděpodobné, že koliformní infekce u vaší dcerky na toto antibiotikum citlivá nebyla či došlo k vývoji rezistence. Je možné, že tato neúčinnost souvisí s poměrně závažným refluxem, který vytváří mimořádně výhodné podmínky pro udržení či vzplanutí infekce. U refluxu 5. st. je obvykle doporučena intervence metodou otevřené operace, které je dávána přednost před jinými alternativami (včetně laparoskopického zákroku). V případě, že by u výrazně pokročilého oboustranného refluxu nebyla provedena operace, lze předpokládat vysoké riziko poškození obou ledvin.

Na obdobný dotaz jsem odpovídal dne 24.11.2010, dovoluji si odpověď ponechat prakticky beze změny:

Rozšíření - dilatace- ledvinné pánvičky (hydronefróza) je jednou z nejčastějších anomálií u plodu, týkajících se ledvin a močového traktu. Příčin, které vedou k dilataci může být více, nicméně jednou z nejčastějších je některá z vrozených morfologických poruch, které způsobují překážku plynulému odtoku moči z ledviny. Takovou abnormitou může být např. stenóza pelviureterálního spojení (junkce), či vesikoureterální reflux (VUR). Častěji jsou uvedené poruchy jednostranné, avšak mohou být i oboustranné. Některé z uvedených poruch mohou spontánně vymizet (např. některé méně závažné formy VUR), jiné lze odstranit chirurgicky. Velmi často nelze před porodem přesně odhadnout další vývoj podobné abnomity a také případná úprava chirurgickým zákrokem u plodu je dosti složitá a problematická.

Skutečnost, že kůra ledvin je v normálním rozmezí je samozřejmě příznivá informace, nicméně to lze u takto mírné hydronefrózy očekávat.

Pokud se u vás objevuje krev v moči vždy po běhu jedná se nejspíše o tzv. ponámahovou hematurii. Tento stav je klinicky nezávažný. Nicméně by bylo vhodné vyšetřit moč se zaměřením na přítomnost či nepřítomnost červených krvinek a bílkovin v moči rovněž v klidovém režimu.

Pacienti s diabetem mají poměrně často problémy s převodněním organizmu. Tyto obtíže jsou obvykle komplexní povahy a mohou či nemusejí mít souvislost s postižením ledvin. Aby bylo možno převodnění předejít či jej úspěšně léčit je třeba dosáhnout uspokojivé tělesné hmotnosti, optímální kompenzace diabetu, udržet uspokojivé hodnoty krevního tlaku, omezit příjem soli a tekutin a obvykle také užívat diuretika (léky na odvodnění). Je také třeba pravidelně kontrolovat tělesnou hmotnost. Diuretika musí samozřejmě doporučit, resp. předepsat ošetřující lékař. Ten také musí v určitých intervalech kontrolovat důležité biochemické parametry, které mohou být nasazením diuretik ovlivněny (hladiny Na, K, urey, kreatininu atd. ).